Říjen až únor – období Větru (Váty)
Začátek podzimu je přechodové období mezi horkou Žlučí (Pittou) a studeným lehkým a suchým Větrem (Vátou). Čím více se dostáváme do zimy, tím více nám stoupá v těle Váta.
„Na přechodu období vznikají choroby. Choroby když vznikají, oběti se konají.“ Toto rčení znali již naši předkové. Chorobami jsou myšleny chřipky, angíny, nevolnosti a trávící potíže, bolesti zad zejména bederní a křížové části, ale také psychické poruchy, stres, deprese a pocity psychické lability či neřešitelnosti situací. V tomto přechodovém období je dobré udělat důkladnou očistu, abyste nemuseli „vykonávat oběť“ v podobě zdravotních či psychických potíží. Žluč v létě funguje podobně jako kamna: vyrábí teplo, ale také popel – odpadní látky, toxiny. Popel z lidského těla odvádí lymfatický systém. Je vhodné mu pomoci důkladnou očistou s ájurvédskou masáží (informace při ájurvédské konzultaci).
Podzimní období je období Větru (Váty). Vítr sklízí ze stromů listy, aby mohly shnít a přeměnit se na hnojivo pro příští rok. Platí: „Jak venku, tak uvnitř.“ Zvyšující se vítr venku zvyšuje i Vítr uvnitř lidského těla. Vítr je rychlý, pohyblivý, ochlazující, vysušující, proměnlivý a lehký. Proto přijímejte opačné podněty. Vyhýbejte se průvanu, chladu, oblečte si oblečení, které neprofoukne, pijte teplé nápoje a jezte teplá jídla. Vynikající je vana s horkou vodou s následnou olejovou masáží těla. Vhodná chuť je sladká, slaná a kyselá, kromě kvašené. Vhodná struktura potravin je těžká, tekutá, kašovitá, mastná a horká. Dopřejte si polévky, smetanové omáčky, těstoviny, rýži, ořechy a semena, šťavnaté ovoce, jako např. hrozny a švestky. S ochlazujícím se ročním obdobím si do jídla přidávejte zahřívající koření, např. zázvor, pepř, kmín, trikatu, pippal, muškát, hřebíček.
Pokud máte bolesti zad, masírujte si záda, nebo si nechejte namasírovat teplým olejem nebo mastným krémem, pokud možno s obsahem bylin proti bolestem, vhodný je např. Ájurghí.
Nevhodné potraviny jsou suché, např. topinky, lupínky, sušené ovoce, studené jako jsou chlazené nápoje či zmrzlina, vysušující např. syrová zelenina, zejména syrové zelí a růžičková kapusta.
„Z léčivých bylin“ je nejvhodnější slanina, bůček, špek, máslo, ghí, smetana, tuňák v oleji, sardinky a sádlo, ale samozřejmě podle konstituce, kterou můžete zjistit na základě ájurvédské konzultace. Pro toho, kdo nejí živočišné potraviny, jsou vhodné oleje. Ty se bohužel nedají mazat na chléb. Nejvhodnější tuk v tomto případě bude máslo. Množství těžkých a mastných potravin přizpůsobte velikosti své fyzické aktivity. Při fyzicky aktivním životě můžete přijímat větší množství těžkých a mastných látek.
Z rostlinných bylin jsou vhodné brahmi (gotu kola), asafoetida, muškát.oříšek, hřebíček.
- V tomto období obecně vhodné
- sladká, slaná, kyselá, těžká, mastná, horká
- zelenina pouze tepelně upravená, škroby, oleje a tuky, třešně, hrozny, rýže, pšenice, melouny, těstoviny, bílé pečivo, máslo, ghí, smetana, mléko, růžová čočka, cizrna, mungo, to-fu a cukrové sladkosti, např. palačinky, slazené nápoje, kmín, zázvor, pepř, asafoetida, hřebíček, skořice, muškát, med, nezrající sýry
- Vhodná aktivita: nenáročné a lehké sporty – lehký běh, procházky, jógové cviky, tai-či, tanec, plavání v teplé vodě, míčové hry, lehká cykloturistika
- V tomto období obecně nevhodné
- ostrá, hořká, trpká, lehká, suchá, studená
- syrová zelenina, sušené ovoce, suché vločky, jáhly, pohanka, kukuřice, žito, ječmen – kroupy i vločky, kysané nápoje, kys. zelí, kys. mléko (acidofilní), kyška, zákys, zakysaná smetana, zrající sýry, tvaroh, ocet jakýkoli
- Nevhodná aktivita: příliš těžké a namáhavé sporty
